Den 12 - ostrov Palawan, El Nido - ostrov Busuanga, Coron


Balíme bágle a jdeme si sednout do budovy, ve které je pěkná restaurace s vyhlídkovou terasou na přístav. Baštíme snídani a čekáme na loď. Dle informací, které jsme dostali při nákupu lístků, by měla jedna loď jet v 8 tu bereme my, abychom měli v Coronu o hodinu víc na hotel atd., a druhá v 9, tu zvolil náš spoluputovník Paul. Čekáme a dostáváme informaci, že nás budou volat a že se zřejmě vypluje o něco později. No už to začíná. Naše loď měla název Onil , nebo tak nějak a my jsme ji pojmenovali Šakyl Ou Nil, ať se to dobře pamatuje. 



Konečně začali pouštět na loď, tak bereme místo a kdo to nesedí naproti - Paul. Společně se tomu smějeme, že jsme si zase koupili něco jiného a přesto se už třetí den potkáváme. Bude to dlouhá cest, dle informací 8 hodin. Naštěstí je málo lidí, takže se dá i ležet. Motor řve jak kráva, občas jde cítit uvnitř kouř z motoru, naštěstí pěkně produkuje. Píši zápisky z cesty, pospávám, kecáme s Paulem. 



Na oběd dávají naše oblíbené nudle, takže spokojenost. Blíží se čas, kdy jsme měli odrážet do cíle, ale podle mé mapy a GPS jsme tak někde ve 2/3 cesty. Jdu se zeptat posádky a ti mi oznamují, že jeden z motorů je pokažený a že budeme mít zpoždění. Podle mě jdeme od začátku stejnou rychlostí, takže ten motor měli pokažený už při startu, no super. Zapadá slunce, začíná být tma, tak se přesunujeme na horní palubu a s pěkným výhledem si aspoň trochu vylepšuje mě dnešní den. Místo 8 hodin nakonec dorážíme po 11 hodinách plavby. Je už tma a po vylodění chytáme tricykl a ten nás závaží k vytipovanému resortu Crystal Lodge. Po vysednutí nám řidič ukazuje směrem do takové hodně temné, úzké uličky, která vede k chatrčím místňáků. No co, asi je to správně. Procházíme úzkou uličkou a přes jejich nízké ploty je vidět až do jednotlivých chatrčí, dost velký nářez. Jdeme dál a vcházíme na dřevěnou lávku, která vede porostem mangrovů. Za mangrovy najednou lze vidět celý komplex chatiček umístněných nad vodou. Tak to jsem nečekal. Ptáme se, jestli mají volna a recepční nám jde ukázat chatku za 1300 PHP. Celkem prostorná chatka s koupelnou a dokonce s vlastni kuchyní, bereme.


 Vybalíme a jdeme prozkoumat místní městečko Coron. Po zkušenosti z El Nida očekávám nejhorší, ale opak je pravdou. Nacházíme místní náměstíčko se stánky s občerstvením, suvenýry a různým dalším zbožím, které působí velmi uvolněnou atmosférou. Kupujeme nějaké drobné dárky, shake a usedáme na panket a pozorujeme místní šrumec. Něco málo zbaštíme a jdeme spát. Zítra je den D.

Žádné komentáře:

Okomentovat