Den 17 - Hong Kong-Macao-Hong Kong

Do Macao jezdí pravidelná lodní doprava z nedalekého přístavu. Po krátké ranní procházce a nákupu snídaně dorážíme do „obchodního domu“ ve kterém prodávají lístky směr Macao. Jsem opravdu překvapen, jaké množství lístků směr Macao se prodává. Čekal jsem jedno okénko, s tím že nebude problém koupit lístek. Omyl. Okének je několik a několik je i společností, ale hlavní problém je ten, že všechny společnosti mají vyprodané místa až do 12 hodin. Je 9 hod a já tu nechci trčet tři hodiny. V tom k nám přistupuje mladík a nabízí nám odjezd 9 45 hod ale u jiné společnosti, než tu jsou okénka. To je něco na mě. Já, který nesnáším šmelinu ho samozřejmě odmítám. Po bezvýsledném snažení u přepážek to po 10 – ti minutách vzdávám a jdu se zeptat „překupníka“. Je divné, že překupník nabízí za stejnou cenu, jako je na lístku.  Chvíli ještě váháme a po té nám nic jiného nezbyde než koupit á 175 HK$ tam a á 185 HK$ zátky- to jsem zvědav kam pojedeme a čím… Jdeme na loď a znovu procedura kontroly a vypisování imigračního formuláře pro vstup a výstup z Honk Kongu a Macao – otrava. Kupodivu loď je stejná jako všechny ostatní a kupodivu nás dováží na správné místo, ok, že bych změnil názor na překupníky? Vyrážíme vzhůru do Macao. Už na první pohled jsem překvapený, jak mají všude čisto, nikde žádný špaček, posléze zjišťuji, že mají zákaz kouření na veřejnosti a mají vyhrazený koutky pro kouření. Procházíme městem okolo tratě, kde se jezdí mistrovství světa cestovních vozů, dělám fotky a jdeme na oběd.

 V restauraci neumí anglicky, takže to bereme poloopičí řečí. Nudle+pivo – jak jinak. Procházíme okolo kasín a protože se tomuto městu říká Asijské Las Vegas, zapadáme do asi nejdominantnějšího Casina „Grand Lisboa“. Pokukujeme po velikém kasínu přecpaném lidmi a přesto že jsem zarputilý odpůrce této zábavy, přesvědčuji Maruš že pokusíme štěstí v ruletě a že vsadím závratnou částku 20 HK$. Chvilka napětí, vsadil jsem na čísla 1-12, kulička se zastavuje na mé oblíbené 11. Bingóóó. Se slovy „to jsem vám ale rozbil bank“ opouštím stůl s lístkem na 60 HK$. Borec u výdejního okénka se sice divně tlemí, když mu dávám tiket na tak závratnou částku, ale balím prachy a padáme. 

Pokračujeme v prohlídce města. Navštěvujeme ruinu kostela sv. Pavla a přilehlou pevnost.

V úzkých uličkách v místních cukrárnách nakupujeme dárky domů (záhadné trubičky plněné čímsi) a jdeme pomalu nazpět na loď. Mezi tím nám přichází SMS, která nám podstatně kazí náladu. Odlet je posunut o 4 hodiny, a tudíž nestíháme přestup v Paříži a domů místo v 19 hodin doletíme v 9 hodin, ale další den, a k tomu těch 9 hodin trávit na letišti, dopr..le. Přicházíme do budovy kam jsme před tím připluli a zjišťujeme, že naše společnost vůbec odtud nejezdí a že se musíme dopravit na sousední ostrov. No super, zase se mi potvrdilo, že v překupníkovi bude nějaký háček. Takže bereme taxíka a jedem na druhý ostrov, odkud jezdí naše společnost. Naštěstí tam již opravdu jezdí naše lodě, jen si musíme vystát frontu, protože náš odjezd je zakoupený na 20 30 a my jsme tady podstatně dříve. Takže si stoupáme do fronty, která je určená na doplňování neobsazených míst. Tak po 45 minutách přicházíme na řadu a jedem. Dorážíme do HK a zjišťujeme, že nás vysadily na ostrově HK a nikoli na pevninské části. Jdeme na dvouposchoďovou tramvaj, která nás doveze na metro, kterým pokračujeme na Lady market nakupovat dárky domů. Následuje večeře a jdeme spát. Zítra nás čeká dlouhý návrat domů.